Nehygienický cukr

Přijde snob do restaurace a říká vrchnímu: „Vtipnou kaši.”

Přel se obecní úřad s jedním sedlákem o kvalitě vody v jeho studni.
„Nevím, co pořád máte?” zlobí se sedlák. „Voda je čirá jako v horské studánce a voní jako jarní luční kvítí.”
Nakonec odebrali vzorek vody a zaslali na rozbor do hygienické stanice. Výsledek zněl jasně: „Vaše kráva má cukrovku.”

Dilema skina: „Bít, či... bít!”

Vytahuje se obyvatel Hradčan: „Jsem David Copperfield! Dokážu jedním pohybem ruky nechat zmizet celý Pražský hrad i se zlatou uličkou!”
„A jak?”
„Zatáhnu rolety.”

„Představ si, že Jenda Vokurka, ten známej drogovej dealer, teď roznáší poštu.”
„Fakticky?”
„No jasňačka... Proč by se mě jinak ptal, jestli nechci psaníčko?”

„Dobré den, stréco, copak děláte?”
„Ále, zrovna sledojo holobe.”
„A co dělajó te vaše holobe?”
„No, zrovna majó ten vorkšop.”
„A co dělajó na tem vorkšope?”
„No sedijó na šope a vorkajó.”

Přijde starý horal k doktorovi a říká: „Slyšel jsem, že dokážete lidem pomoct při problémech s větry.”
„Samozřejmě,” potvrzuje lékař.
„Výborně,” mne si ruce horal, „včera mi totiž zbořily stodolu.”

Třináctiletá dívka poprvé dojí krávu. Tatínek se jí ptá: „Tak co, jaké jsou tvoje první dojmy?”

Odjíždí farmář na trh a nakazuje nejmladšímu synovi: „Pamatuj si, když sem přijdou s jalovicí za bejkem, tak to stojí 10 dolarů a když budou chtít připustit klisnu k hřebci, tak to je za patnáct. A opakuj si to, ať to nezapomeneš.”
Odjede a kluk si sedne na ohradu a mumlá si: „Bejk za deset, hřebec za patnáct, bejk za deset, hřebec...”
Přiběhne tam rozzuřenej soused: „Hele, tvůj starší brácha mi zbouchnul dceru, tak ať se to dá urychleně do pořádku!”
„Bejk za deset, hřebec za patnáct, ale kolik je za našeho Billa, to se budete muset zeptat táty, až se vrátí z trhu.”

Rodinka z dědiny je poprvé v nákupním centru v Praze. Zatímco si maminka prohlíží šaty, stojí tatínek se synem vyjeveně před dělenými kovovými dveřmi, které se jako zázrakem otevřou a za nimi se objeví malý prostor. Aniž by to oni tušili, jedná se samozřejmě o výtah.
Syn se ptá: „Tati, co to je?”
„Můj synu,” praví udivený otec. „Něco takového jsem v životě neviděl!”
Vtom se přibelhá taková ošklivá dáma s pomačkaným obličejem a hrbem, který by pasoval k čarodějnici, a nastoupí do výtahu. Dveře se zavřou a otec se synem pozorují žárovičky vedle dveří, jak se postupně rozsvěcují. Letí nahoru, po chvíli se zase vrací dolů. Vtom se dveře otevřou a z výtahu vystoupí fantasticky vypadající blondýna.
Otec se otočí na syna a povídá: „Viděl jsi to? Přiveď rychle matku!”